O upletené ovečce
„Babi, podívej na tu velikánskou hromadu klubíček! Jedno je zelené, tamhle ta tři jsou žlutá, a tam, honem, poběž nahoru, to musíš vidět. Vypadá to jako hromada sněhových koulí! Tolik bílých klubíček pohromadě jsem ještě neviděl,“ ozvalo se z půdy.
„Kde se vzala?“ řekl si Janeček, když se vynořil z hromady bílých klubíček.
„A co je tohle, babi?“ zeptal se a vztyčil nahoru pravou ruku. Držel v ní dvě dlouhé tyčky.
„To jsou, Janečku, jehlice,“ odpověděla zadýchaným hlasem babička, když zdolala poslední schod na půdu.
„Těmi nabíráš vlnu a děláš s nimi různě veliké kličky tak dlouho, dokud neupleteš třeba šálu,“ a ukázala mu jednu starou šálu, kterou našla v truhle u schodů.
Janeček vzal jehlice, jedno bílé klubíčko a začal zkoušet plést.
Motal vlnu, jak to jen šlo.
„Babi! Podívej! Upletl jsem ovečku.“
„Ukaž, Janečku. Opravdu. Je to ovečka. A jak je běloučká. Ta se ti povedla!“
Janeček si s ovečkou začal hrát.
„Ale babi? Vždyť ona musí mít veliký hlad! Upletu jí travičku.“
A tak Janeček doběhl pro zelené klubíčko a upletl ovečce travičku, aby se mohla napást.
„Janečku, Janečku. A co ty? Ovečka je najezená a ty jsi ještě neposnídal!“
Janeček se žene ke stolu.
„Kdepak, kdepak, milý, zlatý. Umýt ruce, učesat se. Pak se můžeš nasnídat.“
Po snídani upletl Janeček své ovečce také hřeben, aby i ji mohl zítra před snídaní učesat.
Upletl jí i míček, aby si s ním mohla hrát, až zůstane sama doma. Každý den dopoledne totiž Janeček chodíval pomáhat babičce na pole.
Když se v poledne vrátili domů, ovečka byla stále na stejném místě. A míček taky.
„Babi, ona si vůbec nehrála. Není nemocná?“
„Není, Janečku. Jen potřebuje k hraní kamarádku.“
A tak Janeček upletl ovečce kamarádku. Druhou ovečku. A aby jim nebylo smutno, upletl i třetí, čtvrtou a pátou ovečku.
Babička mezitím uvařila k obědu bramborovou polévku.
Janeček dal ovečkám travičku, umyl si ruce a utíkal ke stolu.
Měl už veliký hlad!
Po obědě si vzal ovečky a šel si s nimi na chvilinku zdřímnout.
Odpoledne doprovázel Janeček babičku na trh.
Dnes měl s sebou i ovečky. Aby jim nebyla cestou zima, upletl každé šálu.
„A zítra! Zítra upletu šálu i sobě!“ říkal si Janeček cestou.
Když se k večeru vraceli domů, sluníčko už zapadalo za kopec.
Po večeři uložila babička Janečka do postýlky a vyprávěla mu pohádku.
O čem? No přece o ovečkách.
Spočítej je s Janečkem.
„Jedna ovečka, dvě ovečky, tři ovečky, čtyři ovečky, pět oveček, ... Dobrou noc.“
Co se naučí Vaše dítě v pohádce O upletené ovečce?
Při poslechu pohádky:
Vnímá průběh pohádky podle jejího rozvržení do jednotlivých částí dne.
Obohatí si slovní zásobu o pojmy: půda, jehlice aj.
Při vyprávění pohádky:
Naučí se vyprávět pohádku s podporou obrázkové osnovy.
Tvoří věty a spojuje je do příběhu.
Používá přímou řeč.
Při dramatizaci pohádky:
Při dramatizaci rozděluje role, plánuje, spolupracuje, pomáhá.
Rozvíjí komunikační dovednosti.
Hraje si na Janečka a namotává klubíčka vlny.
Předvádí, jak ovečka skáče.
Při povídání si o pohádce:
Pojmenuje části dne (ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, večer).
Při kreslení Janečka se zaměří i na detaily (řasy, obočí aj.). Kreslí podle návodu. Hotový obrázek popíše.
Počítá ovečky do pěti.
Počítá zvířátka na louce do šesti.
Počítá i kolik je na louce jetelíčků, pampelišek, kopretin a kolik je květů zvonku.
Při prohlížení obrázků oveček si všímá rozdílů mezi nimi a zapojí do popisu pojmy každá, žádná, některá.